Plzeňské řeky – Radbuza

Dovolená původně určená na cestu do Budějovic a do Krumlova na Slavnosti pětilisté růže. Slavnosti zrušeny a tak se volno hodí na další z plzeňských řek. Mže pramení v Německu, takže Radbuza.

Ve středu po práci popadnu sbalenou kolobku a hurá na vlak. Západní expres nás jen s 20 minutovým zpožděním doveze do Domažlic. Start 16.6. někdy kolem sedmý večer, hned po vypití startovního mulťáku.

Přeci jen je to k prameni kus cesty a pořád do kopce. I s přibývajícím večerem je teplota dost vysoká. Naštěstí v Novém Kramolíně je otevřena hospoda a tak i po cestě je možné se občerstvit.

Chvíli se zdržím i na Pivoni a zavzpomínám na mazec po maturitě. Když tak o tom přemýšlím, tak tehdejší cestu na základnu si nepamatuji, zpáteční až moc dobře. S Jirkou jsme si mazec protáhli přes sobotu do neděle. Sice již ne na Pivoni, ale bigbít v Klikařově to jistil. Jo to jsou vzpomínky.

Přes četné zastávky a šnečí tempo jsem po cca 26 km dorazil k prameni. Očista, večeře, a spát, ráno jedu brzy.

Spal jsem jak zabitý a vyjíždím něco kolem půl šesté.

V Tejně mám být plus mínus v 9 a tak mám čas na zastávky.

Nad Bělou cyklostezka připomínala kamenolom a tak jsem místy tlačil i z kopce. Před Horšákem začalo foukat proti a nepřestalo až do Plzně. Spolu s teplotou na 30°C bezva zábava.

V Horšáku na mě už čekala Bohuni. Poseděli jsme v cukrárně, stavil se za námi Roman, spolužák a mj. majitel cukrárny, příjemný odpočinek. A pak začaly galeje, cesta v protivětru a vedru moc neutíkala.

I přes to jsme se přibližovali k Plzni. Zastávky na pití a odpočinek byly častější než plánované, ale do večera času dost. Oběd v Holýšově U Nováků. Jídlo dobré, čekání delší, ale co, fakt je času dost. Bohuni navrhla odbočku na jezírko u Hradce a to byl jeden z top zážitků po cestě. Chladná voda, stín, chlazená kofola. Ale vše hezké končí a tak už stavíme na delší odpočinek jen v Dobřanech ve zmrlinárně. Taky super místo.

Postupujícím časem mi to čím dál tím víc nejede. Jak jsem unavený, dělám chyby, kroutím se, koloběžka se neodvaluje,….. V Liticích (9km před cílem) reálně uvažuju, že to vzdám. Tlačím i tam, kde bych normálně jel, ale nemám náladu na to, jak mě do kopce po každém odrazu vítr prostě zastaví nebo na rovince zpomalí. Nasranost na podmínky po nějakých 6 hodinách dosáhla vrcholu. O požitku z cesty už nemůže být řeč.

Vyháním Bohuni k domovu, ještě má povinnosti, s tím, že to nějak na soutok doklepu. Zkrátím to, s heslem, zážitek nemusí být pozitivní, hlavně, že je intenzivní, nakonec na ten soutok dojedu. Jo a ještě jednou se s Bohuni potkávám u Bohemky, nějak zabloudila v Plzni a já jí svižnou jízdou podél řeky předjel.

SOUTOK

No dojel jsem, po čase zůstane jen to hezké a na tu většinu toho horšího zapomenu. Kdyby nebylo doprovodu Bohuni, tak to asi určitě nedojedu. Ve Štruncáku dávám pivko a birela na zavodnění a jedu na vlak. Západním expresem bez zpoždění brzy vystupuji na Smícháči a podruhé jedu s koloběžkou tramvají. Ten kopec na Barrandov si dneska prostě odpustím.

Konec cesty.

Bez ohledu na výše napsané – bylo to fajn. Cca 26+110 km, průměrná rychlost vyschlého šneka, teploty nad 30°. 8 hodin jízdy a skoro 5,5 hodiny zastávek (hodina oběd, hodina koupání), bylo to nutné na ochlazení, napití. Odhaduji tak 3,5 litru vody, 1,5 litru birela, 3 piva,  2 litry kofoly, možná ještě něco dalšího, na záchodě jsem byl tak 3x? všechno vypoceno. Z celé cesty jsem si fakt užil jízdu jen na sjezdu od pramene do Rybníka, z Dobřan na Lhotu a v Plzni podél vody od Tyršáku k Jánu, dost malý podíl z celé cesty. Druhý den jsem fyzicky naprosto v pohodě, takže veškeré krize byly v hlavě, nikoli v nohách.

 

Tak a začneme plánovat Mži, tak trochu idea je dát to za 2 dny spolu s Berounkou. Uvidíme.

---