Cerhovice – Kařez

Jo, jo, tady jezdí vlak, ale já jsem si udělal výlet pěšky přes Třenickou horu. Nějak se všechno sepsulo a nemohl jsme odjet na chalupu, takže kam? a pěšky???

A když výlet, tak samozřejmě vláčkem. Rychlíkem do Zdic, tady počkat na osobáček a už si to šinu ze zastávky Cerhovice ku městečku. První překvapení mě čekalo hned za cedulí obce, čekal na mě Karel Suchomasty OK3DM aby se se mnou pozdravil. Chvilku jsme pokecali a Karel jel na kopeček vysílat. Konečně i pro mne to je jeden z dnešních cílů.

Cerhovice jsem prošel křížem krážem. A druhé překvapení na sebe nedalo dlouho čekat, bylo tu otevřené řeznictví. Takže krvavá tlačenka a rohlíčky byly logická volba nákupu dnešního oběda. Mňam.  Od rána poprchávalo a tady to nebylo o moc lepší, ale vypadalo to, že se vyplní předpověď a přestane to.  Cerhovice mají bohatou historii, od pivovarnictví, přes lázně k dnešní podobě typického městyse. Všechno jsme si hezky prošel. Super procházka a ponaučení.

tím jsem nejel, stál vedle na nástupišti

kaplička Cerhovice

kostel sv. Martina

Už byl pomalu čas přesunout se na Třenickou horu. Vyrážím do kopce. Hned nad Cerhovicemi se mi podaří udělat spojení s Tomášem Drozdov a  Vendou Brdy. Nahoře pod rozhlednou nejdřív  nastává převlékání do další vrstvy, na rozhledně bude foukat, a pak samozřejmě oběd. Tlačenka byla vynikající. Přestává poprchávat a do konce výletu už nekápne.

Šplhám na rozhlednu, udělám spojení s Martinem Kbely na Klínovci a sunu se dolů. Konstrukce rozhledny a výkyvy nahoře ve větru mi moc nesvědčily.

rozhledna na Třenické hoře

výhled z Třenické hory

Vyrážím na vrchol hory a brouzdám po okolí. Střídavě lovím spojení, střídavě se kochám výhledy. Když chci odejít na další cestu, zjišťuji, že jsem vytrousil deník. Takže ještě zdržení a probrouzdání okolí ještě jednou. Deník jsem nenašel.

vrchol Třenická hora

Nedá se nic dělat, musím se posunout. Pod Třenickou horou u Cerhovických studánek ještě dělám spojení s Tomášem Drozdov a už se sunu ke Kařezu. Ještě zastávka na nádraží Zbiroh (titulní fotka). Tady jsem při cestách do školy vyhlížel ze spěšného vlaku spolubojovníka s učivem a parťáka na kolejích a v pražských hospodách, Kobyle zdravím. Ale to to tu vypadalo jinak a stavěl tu vlak. Jo je to dávno.

Cílová hospoda v Kařezu dosažena. Ani se mi odsud nechtělo. Bylo tu teplo, dobré jídlo, dobré pití….

cílová odměna

šlo to

Vláček k domovu měl zpoždění jen 5 minut a pak až do Prahy pohodička. Hezký výlet. Padlo pár spojení, aktivoval jsem Třenickou horu do PMR Kopců.

spojení ze Třenické hory

Tak zase někdy na slyšenou.