Kousek za Prahu

Co s volným dnem? Výlet za Prahu. Parádní cesta až do Karlštejna, opět začal …..

Bára jela s kamarády na Solvayovy lomy a já usoudil, že to není až tak špatný nápad. Zkontroluju jestli se chovají slušně a pak sjedu dolů k Berounce a pojedu do Prahy.

Start.

Od rána nádherná teplota, bezvětří a cesta ubíhala jedna báseň. Jen kolem žlutýho sajrajtu se blbě dýchalo. Nebo to bylo tím, že jsem stoupal z Chýnice?

Měl jsem malinko fóra a tak jsem si v Trněném Újezdě dal odbočku na Mořinu, tedy přesně na lom Velká Amerika. Nějak jsem to překombinoval a místo horem jsem sjel až do vsi. 2 kopce navíc.

Pokochal jsem se a zmizel před houstnoucími davy. V Bubovicích u letiště jsem potkal dobrou duši, která mě nechala vyfotit letiště a vzala do hangáru. Spousta fotek letadel u mne k nahlédnutí. Nebudu je dávat na web, ochotný pilot povídal něco o tom, že kdyby něco, tak nic, nikdy jsme se neviděli a na letiště mě vůbec nepustil.

A už se řítím k Solvayovým lomům. Bára zkontrolována, chovala se jak se sluší a patří  na šestadvacetileté děcko. Skanzen se stále rozrůstá a je to tu pořád stejně parádní. Doporučuji k návštěvě.

A hurá k Srbsku. Po cestě zastávka na lomu Chlum. Parádní místo. Píšu si jako cíl pro vycházku a udělám si trochu víc času. Ještě to sladit s možností navštívit Netopýří jeskyni a bude to prima.

 

V Srbsku si jen kupuji vodu a hurá na Karlštejn. Tedy do Karlštejna. Davy lidí mi dávají za pravdu, že na hrad dnes tedy opravdu ne. Mířím k nádraží do oblíbené hospůdky. Krásný odpočinek, papání a nabrání sil.

Ještě jsem si dal Gothaj s cibulí, ten už jsem neměl snad 20 let. Ale foto nedávám. Doktor mi uzeniny zakázal. Naštěstí můj výživový poradce toleruje konzumaci čehokoli v neděli a ve svátek. Ale to asi taky nebude jak píšu. No a končí idyla. Vyjíždím z Karlštejna a začíná foukat protivítr. Já to snad přitahuju. Doufám, že se z toho nestane tradice.

Jedna netypická fotka z Dobřichovic. Typické bylo chování infocentra – o svátcích zavřeno. Jsem tu potřetí a pokaždé zavřeno. Takže škrtám ze seznamu míst, kde se chci stavit. Vizitky Dobřichovic holt objednám nebo je mít nebudu.

A zrychlíme.

V Černošicích zrekonstruovali za velké peníze jez. I na vodáckou propust a rybí přechod zbylo. Když se to budovalo, jezdil jsem sem očumovat a představoval jsem si jak se to bude parádně jezdit. Chyba. Všechnu vodu sežere elektrárna. Ani centimetr nazmar.

Proti větru jsem to malinko hnal, štval mě. Hezky jsem si natáh ramenní pletenec. Ale jelo se i tak hezky.

Chuchle a můj oblíbený výšlap ke Slivenci. Hezky pěkně až tam nahoru.

Dneska mi to šlo pěkně pomalu, stavěl jsem alespoň 5 krát. Mám pocit, že kopec přeřadím z kategorie KuKo do KuKoZku. Hlavně při delších trasách. Ale přežil jsem a už jsem v panelákově.

Ještě jsem tedy chtěl objet barák, abych trasu zaokrouhlil na celé číslo, ale už se mi nechtělo (=už jsem nemoh). Počítadlo zůstalo na 76,84 km a každý byl hezký.

Nějaké další fotky tradičně v Hraboší galerii.

P.S. koukám na ČHMÚ a nárazy až 29km/h z východu. Vítr jak… jak… jak se to řekne slušně?

---