3 dny volna, 3+3 cíle

Je opravdu nádhera, když volno vyjde na poslední nebo první pracovní den. 17.11. pátek, vyrážíme do světa na 3 hlavní a 3 vedlejší zastavení. BENELUX a nejvyšší vrcholy jednotlivých států, Norimberk, Aachen, Lucemburk. Ano, tušíte správně, pokračování akce Jak Minda na vrcholu stanul nebo tak nějak jsem to nazval při výletě na Kekeš.

Sestava nezměněna, Minda, Olík, Jimm a já. Celá výprava byla v podstatě automobilovým přesunem mezi vytyčenými cíli. Jedna z důležitých věcí se nám povedla ještě před odjezdem, odsouhlasili jsme si snobárnu a zamluvili noclehy v hotelech. I my máme občas dobré nápady.

Schoner Brunnen

Pátek – odjezd. Téma přesun Praha, Norimberk, Aachen, prohlídka Norimberku a Aachenu, koncentrace, aklimatizace a relaxace před sobotním výstupem na Vaalserberg, Signal du Botrange a Kneiff. V Norimberku nás Minda bravurně nanavigoval do podzemního parkoviště u Naturhistorisches Museum. Cíl vycházky neidentifikován, jen víme, že máme dooost času. Cca 6 km po městě a několik hezkých míst.

Sv. Lorenc,  jeden z nejvýznamnějších kostelů evangelické církve v Bavorsku. Staví se tu stánky, prcháme. Fontána Schöner Brunnen, (de, en)  tady fotí asi 2 autobusy Japonců místní svatbu. A staví se tu stánky. Prcháme. Norimberský hrad,  co si budeme povídat Hradčany jsou Hradčany, ale Norimberský hrad a opevnění se opravdu dají považovat za jedno z nejhezčích opevnění v Evropě. Navíc se nemusí před vstupem stát fronta. Kocháme se, fotíme.

Neprcháme, ale spořádaně odcházíme přes historické centrum k mostům Klettensteg, Maxbrucke a Henkersteg. Řeka Pegnitz a kouzelné domy na jejích březích, asi proto jsme sem jeli. Way of Human Rights  u Germanisches Nationalmuseum – hledáme český nápis, je hned na 2. sloupu. Pak už jen návrat přes Sv. Lorenze k autu. První cíl za námi. Minda i přes mé 2x špatné odbočení nalezne cestu z města a jedeme do Aachenu. Po cestě se vystřídáme s Mindou za volantem a u navigace. Oběma nám to jde výborně, i když mi je předhazováno, že jsem je neplánovaně zavlekl do Belgie. Podle mapy prostě ne a nějaké zprávy od operátora…. Dojeli jsme kam jsme měli!
Ubytování v Art hotelu, mají tu tak malý koupelny, že mi dělá problémy dostat se ven, když už se narvu dovnitř. Jinak Aachen super. Studentské město, všude se potulují, postávají, posedávají a hlavně popíjejí skupinky budoucích elit národů. Ano, studuje zde celá Evropa. Intenzivně. My se věnujeme noční procházce. Zhlédneme kašnu  Elisenbrunnen. Ochutnávku si odpouštíme, 52°C teplá, po sirovodíku zapáchající voda, mňam. (Olík neodolá, olízne smočené prsty, fuuuj). Katedrálu sv. Anny obcházíme, okukujeme, ale je přístupná jen z jedné strany, jinak je zabráno pro výstavbu stánků. Prcháme. Jdeme si hrát k fontáně Puppenbrunnen. Pohyblivé figurky nás baví. Asi se budu opakovat, ale prohlídku Radnice  nám zhatila stavba stánků. Nějak se k ní nemůžeme dostat. Při představě, kolik bude všude lidí o Adventu, jsem rád, že tu nebudu. Procházíme se městem a postupně se stahujeme k hotelu. První den za námi. První 2 vedlejší cíle taktéž. Super pátek.
Sobota, vstáváme na budíka, rychlá snídaně, program je našlapaný. V rozletu nás brzdí a z Holandska obrací zpět zjištění, že na hotelu zůstaly brýle jednoho z účastníků zájezdu. Ale furt lepší, než kdyby tam zůstaly zuby. Takže je to klasifikováno jako prkotina a po chvíli už autem opět stoupáme k nejvyššímu bodu pevninského Nizozemí. Krátké zastavení u rozhledny – zavřeno.

Pokračujeme v cestě, o 2 metry míjíme nejvyšší bod Nizozemí a za rozhlednou na Trojmezí parkujeme. Jsme v Belgii. Vracíme se procházkou na nejvyšší bod pevniského Nizozemí 322 metrů nad mořem. Nejvyšší bod Království je Mount Scenery 887 mnm, ale tam se asi jen tak nepodíváme (i když hezky tu jistě je).  Prošmejdíme Trojmezí DE, NL, B a vše okolo. Vše zavřeno. Hlavně u rozhleden to zamrzí. Všechny jsou na žetony. Proč nemohou být třeba na 1EUR mince nechápeme. První výškový bod dosažen, zadokumentován, přesouváme se.

Po cestě několik hezkých zastávek a už parkujeme. Belgický Signal de Botrange – nejvyšší bod Belgie 694 mnm. Je nám sympatický hned. Cimrmanovsky (vlastně ne, může za to Herman Baltio) postavili pahorek o výšce 6 metrů a tak se kocháte Belgií z neskutečných 700mnm. Vlastně ještě můžete využít vedlejší rozhlednu. Ale my po zjištění, že v Ičku nemají žádné, opakuji žádné, suvenýry, odjíždíme. Nejveselejší zastávka je v Přírodním parku Hautes Fagnes, což google hbitě překládá jako Vysoké Feny.Jinak je to úžasné území 4100 ha – největší přírodní rezervace Belgie.

Burigplatz

Lucembursko. Nejdřív Burrigplatz – falešný nejvyšší bod s hezkou rozhlednou (jak jinak – zavřenou) a potom už ten bílý šutr u cesty – Kneiff 560 mnm. Ještě, že ho natřeli, alespoň se líp hledá. Splněno. Hlavní cíl, navštívit nejvyšší body BENELUXU je dosažen. Minda je spokojený, my taky. Rozšířili jsme Evropská nej o další 3 vrcholy.

Pokračujem do Lucemburku. Procházka na 3 hodiny. Společný jmenovatel – staví se Adventní stánky, na náměstích je tlačenice. Změna – v Ičku mají suvenýry. Dostali mě na vyhlídku Pfaffenthal Na chvilku, zdrhnul jsem jen co jsem došel k prosklenému konci. Lucemburk je nádherný. Sem se rád vrátím.

Merlebach

Přesun do Francie do Merlebachu a na hotel. Večerní/ noční procházka Merlebachem je hezká, ale spíš je to opravdu o protažení z auta než o památkách. Před půlnocí uléháme a v neděli nás čeká v podstatě pouze přesun domů. Několik zastávek u dálnice, nafta, kafe,… Před Rozvadovem sníh na dálnici a odpoledne Praha.

Super výlet. Bohužel skončil a v pondělí zase do práce. Tak asi začnu plánovat to Dánsko, aby se bylo na co těšit.

Tak zase někdy na cestách Ahoj.

Další foto v Hraboší galerii