Výlet na kopečky do Krkonoš

Po delším čase se pohnulo skóre navštívených vrcholů 1000+ našich hor. Výlet do Krkonoš byl parádní a sobota věnovaná zdolání vrcholů přinesla 6 nových navštívených kopců.

Na víkend svolal Pavel OK1VEI setkání radioamatérů vysílajících z přírody do různých programů – FF, SOTA, GMA,… Pozvání jsem nemohl odmítnout. Začal jsem plánovat výlet na kopečky, vysílání,… prostě jsem to nakonec musel seškrtat a to dost.

V pátek balím cajky do auta a vyrážím směr Krkonoše. Cesta kupodivu bez problémů a záseků na silnici. Dorážím bez problémů do Černého dolu. Tady už jsou téměř všichni účastníci. Dostávám pivko a osvěžen se jdu ubytovat a připravit věci na zítřek. I vzhledem k předpovědi počasí jsem zvolil nevysílací variantu a naplánoval trochu delší výlet. Cca 25 km a návštěva 6 tisícovek.  Návrat do 15:00 bezpodmínečně, pak má začít bouřka a lejt. Takže večer max 4 piva a v 10 spát, Krkonoše čekají.

Posezení a pokec s prima lidma, zážitky z vysílání, zdrbutí všeho kolem éteru,… parádní večer. Není divu, že jsem ten plánovaný poměr pivo/spánek otočil a ve 4 padám do postele. Nicméně v šest se mi podařilo se probudit, nikde nikdo, uvařím snídani, zkulturním se, a hlavně, v půl osmý jsem se i rozešel. Tedy první hodina, hodina a půl byla utrpení, ale to bylo určitě tím počátečním stoupáním. Vyškrábal jsem se na sjezdovku and Černým dolem a dostal se do mraků. Sluníčko nemělo moc šancí, ale bylo krásně, tedy když pominu těch 411 metrů výškového rozdílu. No stavěl jsem často na focení (a skoro nic nevyfotil, ale alespoň jsem se rozdejchal).

nad Černým dolem pohled do vnitrozemí

na úbočí Špičáku

Až na Špičák a pak kousek k Jelenímu vrchu to bylo trávou a tak jsem úspěšně otestoval na podzim zakoupené nepromokavé ponožky. Naprostá spokojenost, už bez nich do mokra a vlhka nejdu. Měl jsem je na noze tak hoďku a půl (pak už byly cesty a nebo sucho) a nohy jak v pokojíčku, sucho, vešly se mi do bot tak akorát, no prostě další kus užitečné výbavy na cesty.

Dosažen první vrchol, přes druhý – Jelení vrch – přecházím k Hrnčířským boudám a dál ke Kolínské boudě. Na Hrnčířské mi ochotně doplní vodu (od startu jsem měl po včerejšku silně zvýšenou spotřebu), u Krakonoše dávám kafe, akorát otvírají stánek, na Kolínské boudě potřebuji razítko a vizitku. Splněno.

pod Hrnčířskou Boudou

Přes vrchol Slatinné hory přecházím k Javoru. Dávám si vydatnou svačinu, čeká mě překonat údolí Javořího potoka.

v popředí Javor, v pozadí Studniční hora

Docházím na vrchol Vlašského vrchu, kochám se výhledy a po krátké době zjišťuji, že jsem se nechal nachytat a nestojím na vrcholu, ale na skalce kousek od toho pravého bodu. Napravuji a vydávám se dál na trasu. U Vlašských bud si dávám menší odpočinek a u Thámových bud blbě odbočím. Takže malá zacházka a přesně podle předpovědi přichází v jednu hodinu malá přeháňka. Sice tahám bundu, ale ani ji neobléknu, přeháňku přečkám pod smrkem a po čtvrthodince vyrážím dál. Od Javořího potoka pak už jen stoupám a vyhýbám se poměrně čilému turistickému ruchu, lidí jak máku. Přicházím pod Černou horu, kouknu k vysílači, kouknu do Chaty pod starou lanovkou (polívka 99.-,  03 bezovky 54.-) koupím vizitky a chystám se na sestup do Černého dolu.

z prava po horizontu Svorová hora 1411m, Sněžka 1603m, je vidět Obří důl a Dom Slazski, a Studniční a Luční hora

vysílač Černá hora

Po cestě ještě potkávám Kamaráda Ďáblice, chystá CB anténu do vysílání EBH. Pokecáme a jdu na finální sestup. Z Černé hory po žluté, kolmo na vrstevnice, tuhle cestu už nikdy nepůjdu. Zrasovanej docházím do Černého dolu. Kde mě čeká odměna za prošlou cestu.

A to je z cesty vše, parádní výlet.

Před čtvrtou má podle předpovědi lejt. Průtrž mračen a bouřka nás míjí tak o 2 kilometry. Ale kdybych se zdržel nahoře, tak mě to tam chytne. Takže vše dopadlo jak mělo.

Koukneme na hokej se Švédy, posedíme u piva pokecáme kde kdo byl vysílat, jak se dařilo  a kolem půlnoci se mi daří jít spát.

V neděli ráno se nasnídám, vyřídím placení, zabalím a vyrážím k Hostinnému. Dneska mám i já naplánované vysílání. Chvilku po odjezdu začíná lejt, koukám na radar a předpověď a vyhodnocuji to, že pojedu radši domů a dodělám nějaké resty. Prší až k Boleslavi.

I když jsem neudělal ani jedno spojení na akci radioamatérů, jsem maximálně spokojený a krásně jsem si vyčistil hlavu od starostí.

Nějaké další fotky v Hraboší galerii.

Upravil jsem mapu a tabulky v přehledu tisícovek.

Tak  a začít plánovat další 1.000+ ať to ubývá.