Rozhledna Sedlo a PE33

Nějak se zašmodrchaly okolnosti a sešlo z plánovaného přechodu Nízkých Tater. Už podruhé, doufám, že se z toho nestane tradice a já se tam podívám. Co s volným časem? Přeci nebudu rušit dovolenou? Přihláška do soutěže CB a program na sobotu je jasný.

Na sobotu byla vyhlášena soutěž Podzimní éter 33, tak už zbylo jen vyřešit místo, odkud budu vysílat. Volba padla na Sedlo. Krásné místo na Albrechticemi, nedaleko Sušice a Kašperku. Od místa parkování to taky není daleko, takže se baterky a vysílačka tak nepronesou. Vrchol Sedlo 902mnm stejně jako rozhledna byl prostě ideální.  Doprovod se mi rozhodl dělat Fíla s Kryštofem, nevěděli do čeho jdou, ale na Šumavu se rádi podívají. Naplánoval jsem jim jiný program než vysílání, ale prý se to líbilo. Předběhnu – prostě jsem je vyhnal ze Sedla na výlet na Kašperk a Pustý hrádek.

Kašperk

Jasně – počasí bylo jako když vyrazím na rozhlednu – mlhavé, deštivé, ale prý si výlet užili.

Já jsem mezitím nahodil na candáta. Akorát tedy nevím, jestli by zabral –  to co mám na prutu je Králík – tedy Králíkovka – tedy závěsná anténa dle pana Králíka.

nahozeno

Hezky jsem to pošteloval, uchytil a vzhledem k počasí jednak doufal, že nebudou chodit lidi (nakonec přišlo od cca 14,00 do soumraku tak do 10 vodovzdorných turistů) a naopak vlny, že chodit budou (chodily).

zavěšený Králík

Původně jsem měl v plánu, že zůstanu nahoře na plošině, nepršelo, všechno jsem si rozložil, udělal spojení s Jardou Sušice jak na PMR, tak i na CB a dokonce se nám podařilo spojení na sdílence 70 cm. Není divu, na 5 km a přímou viditelnost se to muselo podařit. Ale těch předchozích pokusů, které se mnou Jarda neúspěšně absolvoval při mém pronikání na nové pásmo, těch bylo dost a dost. Prostě má trpělivost.

Jakmile jsem vše nachystal, nastal „mokrý“ scénář.

výhled na Humpolec

Přišly mraky, déšť a vítr. Zabalit. Přesunout, rozbalit a do rána na to nesahat. Zbudoval jsem si vysílací stanoviště na plošině pod vyhlídkou.

vysílací stanoviště

A začalo užívání si. Vysílání – spojení PMR s klukama na Pustý hrádek – Fíla se zapisuje poprvé do deníku – vysílání – kluci se vrátili z výletu – vysílání – večeře – pokec – vysílání – ….

K večeru se i ta oblačnost roztrhala a tak bylo vidět kousek dál.

výhled na Kašperk

Ze soutěžního okna, které je v délce 33 hodin jsem využil sobotní odpoledne a nedělní brzké ráno. Spojení přibývala – QSO se soutěžními stanicemi i třeba s pravidelnými kolečky, volačky známé i pro mne premiérové. Když jsem to po návratu sečetl, měl bych překonat svůj loňský výsledek. Na km, pokud jsem vše správně napsal a nebudou mi spojení škrtána, asi dvojnásobně. Jestli to bude stačit a nebudu poslední se uvidí. Ano, i tady jsou deníky až do konce odevzdávání tajné, takže deník a výsledky doplním.

Perlička na závěr – při včlenění se do kolečka, kde jsem všechny účastníky jasně slyšel a udělal s nimi spojení mi chybělo spojení na posledního člena, říkejme mu Xylofon. Měl jsem ho jasně a srozumitelně za 4 (vysv. R max=5) signálem 8 (zjednodušené vysvětlení max S je 9). Bohužel on mne nebral ani náznakem, měli jsme k sobě 70 km.  Relátko nám dělal kolega na 110 km. Já 4W, relátko 4W a Xylofon hlásí. Neslyším ho, jedu na 20W a každej si myslí, že vyhodí drát a udělá spojení přes republiku. Všechno slyší a nikam se nedovolá. Tak jo, jsem spokojený, jsem na tom líp než Xylofon, všude je slyšet a nikoho neslyší. S těma watíkama se nedivím, že jsem ho bral tak perfektně.  Mohl být vůči mě schovaný, směrem k němu mohly být špatné podmínky pro šíření signálu, ale měl jsem v té době nejdelší spojení 198 km a nakonec jsem to vytáh na 262km a navíc mě všichni jeho kolegové z kolečka brali jasně a srozumitelně, tak mi to přišlo dost zábavné konstatování.

Tak já tedy zůstanu spokojen s tím drátem.

Vydařená soutěž, už se těším na výsledky a deníky ostatních účastníků.

Podařený výlet.

Deník PMR – ten tajný není.

Pár fotek v galerii.