Výlet na Stírku

V sobotu po obědě jsme vyrazili s Bárou na Stírku. Nejvyšší kopec co by kamenem dohodil za barákem. Cíl byla procházka a pokus o aktivaci kóty do PMR Kopců. Procházka se zdařila, 12 km lesy PP Plánický hřeben, 2 stržené puchýře a hezká místa.

Vozmo se přesouváme do Polánky, našeho výchozího bodu. Šetříme si sice jen 2 km cesty, ale taky moc hezké stoupání. U místního koupaliště odoláváme pokušení zúčastnit se testování a příprav na turnaj ve fotbale, který je tu za týden. Dnes se testuje nový maxigril a pípa. Vyrážíme na cestu, stejně ještě není nic pečeno. První postupový bod – Polánecký mokřad. Mapuji terén, za 14 dní tudy povede trať triatlonu, tak ať vím do čeho jdu. No, vlastně to vím, nijak moc mě to tu neběhá, nejezdí ani neplave a tak se kocháme přírodou.  On vlastně celý dnešní výlet je tak trochu po trati triatlonu, takže shrnutí – je to tu pořád hodně do kopce, to se nemění.

A teď už na cesty – Polánecký mokřad je přírodní rezervace , kde na mokřadní louce najdete třeba Rosnatku okrouhlolistou, Vachtu trojlistou a ze živočichů je možné vidět Čolky horského, obecného, Mloka skvrnitého, Rosničku zelenou, Užovku obojkovou i podplamatou, Zmiji obecnou a další. Louka má asi 4 hektary a vyplatí se prohlédnout si ji zblízka. Pozor na to, že je louka zčásti zrašelinělá a jsou zde i hezky hluboké tůně. V nekosené louce je možné hezky zapadnout, tak opatrně.

Pokračujeme lesem k Čertově studánce. I přes nedávné deště je v lese sucho na troud. Za celou cestu jsme potkali jen 2 babky (hřib žlutomasý) jinak ani prašivku.

U Čertovy studánky chutnám vodu – dobrá, pitná, chvíli odpočineme a suneme se ke Stírce, dnešnímu hlavnímu bodu výletu. Stírka je se svými 706 m nadm. výšky 4. nejvyšší hora Blatenské pahorkatiny, ale je to kopec s největší prominencí. Při cestě k 10,5 km vzdálené Rovné, je třeba sestoupit o plných 147 metrů. Jasně, není to bůhví co, ale když mám za barákem něco nej, proč to nedat k dobru. Stírka je taky vrcholem SOTA . Takže úkol je jasný, aktivovat jej i v pásmu PMR.

Označení vrcholu SOTA

trigonometrický PB a tyč na vrcholu

Dosažení vrcholu se zdařilo, aktivace nikoli. Spojení se podařilo pouze jedno, a tak deník a aktivace zeje prázdnotou. Pokusím se někdy jindy. Na vrcholu je hezky a kousek od vrcholového PB je hezký výhled na sever. Dnes jsme tu byli dost pozdě a éter na PMR již byl prázdný.

Sestupujeme do bývalého Záložního prostoru soustředění ZPS Myslív-Nehodív.  Na loukách na Myslívem a Nehodívem byl jeden z mnoha vyhrazených prostorů, kde se v případě napadení měla shromažďovat armáda západního okruhu. Zázemí tvořilo 5 úkryt typu UŽ-6, jen je najít.  Ale – Bára byť šla ve vyšlapaných botech, tak si uhnala bezva puchýř na patě a strhla ho, no a já si sundal puchýř na prostředníku na noze, ani netuším, kde jsem k němu přišel. Takže si kryty necháváme na příště.

Pokocháme se výhledy a vracíme se zpět k Polánce.

A co na závěr? Asi nic. Je to napsaný na začátku, bezva odpolední procházka za humny. Podívejte se, co za humny máte právě vy. Je tam určitě taky krásně.