Kopečky nad Volary

Nedělní výlet na kopečky nad Volary. Jen to napíšu, už to nejde přečíst, prostě to napíšu jak to říkám, nad Volarama. Volba na Volary padla po sobotní akci v Prachaticích, kdy jsem přemýšlel o vícero místech, ale Volary nakonec vyhrály.

na obzoru Stožec, pod ním jsem spal 🙂

Respektive vyhrála kombinace:
Větrný (HLV 259; 1051 m)
Doupná hora – SV vrchol II (HLV 265; 1048 m)
Doupná hora – SV vrchol I (HLV 258; 1052 m)
Doupná hora (VV 258a; 1029 m)
Křemenná (HLV 207; 1085 m)
Mechový vrch (VV 207a; 1012 m)

roste jak dříví v lese

Parádní výlet po vrcholcích.
V sobotu večer si dělám zajížďku do Dobré na pokec k Honzovi a Renatě, spolužákům z mladých let. Plánovaný přesun k Volarům a přespání pod Větrným se už nekonal. Zůstal jsem v Dobré, přespal pod Stožcem. Poseděli jsem, pokecali. Ráno po páté vstávám a odjíždím. Před tím ještě udělám fotečku obrysů dnešní hřebenovky. Alespoň vidím, kam jedu.
Ale to už jsem ve Volarech, krátká zastávka na benzíně na kafe a už začínám stoupat k Větrnému. S malou odbočkou na vyhlídku na Dolní Sněžnou a přes údolí je vidět na Skaliny a Vysokou Myť. Pokochám se a odcházím směr vrchol Větrného. Luxusní výhled z vrcholového skaliska trochu kazí jen šedivá obloha. Nevím proč, ale modrá je nějak fotogeničtější. Píšu SMS Honzovi a Renatě do Dobré, jejich reakce na brzkou hodinu mě ani moc nepřekvapuje 🙂

Výhled z Větrného

Ve stejném duchu je pak celá cesta – prostě nádherná. Výhledy na Šumavu, krásný les, dobrá dostupnost a prostupnost. Turistických cest se držím ojediněle a s výjimkou skalnatého hřebene kolem Mechového vrchu jsou všude naprosto luxusní pěšinky. Cirka 1 km právě na skalách Mechového vrchu je to trochu horší a terén je místy neprostupný. Točím se, hledám vhodnou cestu. Jednou mě hodně zdrží obcházení školky. Ale jinak pohoda.

Křemenná

Původně jsem měl plán trochu kratší trasu, ale pak mi to nedalo a kouknul jsem se ještě sem, a taky kousek tuhle a ejhle. Konečných 27 km a nastoupaných 1300 m mě docela překvapilo.

Na závěr cesty jsem pro zpestření (prostě tudy vedla cesta) prošel pastvinou s asi tak 40 krávama. Ohradník u bývalého Lexova mlýna nekompromisně zabral i cestu a obejít to nešlo. Ze směru bývalé (měl jsem za to, že bývalé) střelnice se tu navíc ozývala kanonáda (myslivci???). Zároveň jsem poslouchal, jestli kolem mne nepadají broky a jestli některá ze zvědavých krav nezačala za mými zády dusat ke mně. Až mě bolelo za krkem.

Přežil jsem 🙂 Střelba nebyla směrem ke mně a z krav si toho zase tak moc nedělám. Bejčci by byli horší, voli nejhorší. Vyhnulo se mi obé 🙂
Počasí za celý den nic moc na focení, ale na chození luxus. Mžilo, kapalo, jen asi hodinku před polednem, ani jsem nevytáh bundu. Jinak krásný vzdoušek, pod mrakem, teplota přijatelná.
Už se těším na další Šumavskou procházku.

Další fotky najdete na Hraboší galerii.