Letos poslední koloběžka? A jaký byl koloběžkorok 2016?

Poslední koloběžka? Asi ano, čas se krátí, na další sobotu je plán bez koloběžky, na další pracovní víkend, pak Vánoce,…. Tak se alespoň dnes pěkně protáhnu, pročistím hlavu, popřemýšlím, jak vlastně ten letošní koloběžkorok vypadal.

Kam dneska. Horem přes kopečky a dolinky, přes Ořech, Mořinu, Rovinu do Řevnic. Spodem podél Berounky a Vltavy do Chuchle, můj oblíbený výšlap Chuchelákem a přes Slivenec domů. Naplánováno. Uděláno.

selfie na startu (skoro)

Když jsem tahal kolobku ze sklepa, majznul jsem se do kotníku. Netradičně mám seklej kotník na pravý noze z pravý strany. Viděli jste něco podobnýho na koloběžkáři??? Já ne, jsem holt kopyto. Abych to napravil, ve Slivenci jsem si ukop opět pravý kotník. Tentokrát na správný, tedy levý straně.

přes dálnici směr Velká ohrada

Až nad Mořinu jsem jel v pohodě a tak jsem nabyl dojmu, že se mi nemůže nic stát. Krásné počasí, jelo se parádně. Aut nebylo moc, spíš žádný, stejně jako cyklistů a jiných individuí. Myšlenky se mi začaly toulat nad cestou, nad mraky a taky o čem tak napíšu a o čem nenapíšu. Napadlo mě, že taková menší katastrofa pro zasmání by byla tak akorát, abyste se mi mohli pošklebovat. Prostě něco jako do třetice …

po cestě na Mořinu

A už se to v hlavě mlelo. Místo aby si hlava odpočla a vyfoukaly z ní blbosti, vymýšlela další. Jak jsem plivnul proti větru a přímo sobě na rukáv, jak jsem smrkal a přímo na koleno, jak jsem uklouz na namrzlý silnici, jak mi podkluzovaly nohy a já nevyjel kopec za Mořinou,… nad Rovinou jsem zjistil, že mi prasknul držák blatníku. Nic katastrofickýho, ale ani nic pro zasmání. Byl jsem pěkně nasranej. To mám z toho, že vymýšlím co do třetice, aby to bylo zábavný.

přidělaná práce

Takže buď opravit nebo vyměnit nebo vyhodit. Po 3 měsících, 700 km, to tedy moc nevydržel. Jak se znám, paragon nenajdu, tak oprava nebo výměna. A umejt. Fakt po listopadu je kolobka jak prase. Ale raději už něco veselého.

Nad Řevnicemi

Bylo krásně namrznuto a krásně svítilo sluníčko.

Řevnice jez

Jel jsem kolem hezkých míst.

zámek Dobřichovice

Nikde nejezdil nikdo na bruslích se sluchátky v uších a hůlkami v rukou. Nikde jsem nepotkal skůtr na cyklostezce. Nikde nejely 2 maminy na bruslích s kočárky vedle sebe, a protože jsou „in“, tak nikdy neuhnou. Nikde nebyl frajer s přítelkyní na koloběžce s pomocným spalovacím motorem na cyklostezce!!! ….. Klid a relax. Když tak o tom přemýšlím, nevím kam budu příští rok jezdit. Na cyklostezkách blízko Prahy je to občas o nervy. Ale ne, příští rok budou všichni ohleduplnější, jsem optimista.

jez Modřany

Cesta hezky utíkala, asi i proto, že nebyl nikde otevřený žádný stánek. Vlastní zdroje čaje, sušenek a pití jsem pomalu zlikvidoval a najednou jsem v Modřanech a hup, už supím do kopce v Chucheláku. Občerstvení U Standy v Zoo v Chuchelském háji JE OTEVŘENÉ. A prý bude, dokud to bude možné a budou chodit alespoň 3 lidi. So a Ne celý den. Paráda.

Nějaké další fotky najdete v Hraboší galerii a tady jen malý závěr.

trasa

Ujeto 52km
pr. rychlost 15,6 kmh
Moc hezká projížďka, výborné počasí.

A rok 2016 ?

+ koupil jsem si Mibo GT – to už jste asi poznali z fotek
+ Hillka dostala komplet silniční kola, žádné přezouvání prostě druhý komplet
+ asi jsem odstranil všechny neduhy nosiče a brašen na Hillce
+ sjel sem Otavu
+ dokončil jsem Lipenskou anabázi
+ s Mindou jsme v Pětihodinovce dali 100KM za 5:06:33 – příští rok se prý zlepšíme 🙂 (vidím to na 5:06:28)
+ dojel jsem do Kramolína a zpět
+ najel jsem 1468 km
+ užil jsem si to

– kromě dovolené jsem se málokdy projel s Katkou

No a to je asi vše. Koloběžku do konce roku umeju. Slibuju.